Žalm, Chapter 137

1. Mezi babylonskými řekami, tam jsme sedávali a plakali, když jsme vzpomínali na Sion.    2. V té zemi jsme odložili citery a zavěsili je na vrby.    3. Naši věznitelé nás tam žádali, abychom jim prý zpívali; naši tyrani od nás chtěli veselí: "Co kdybyste nám zpívali některou z písní sionských?!"    4. Jak bychom ale byli zpívali Hospodinovu píseň mezi cizinci?    5. Pokud zapomenu, Jeruzaléme, na tebe, pak ať mi uschne pravice!    6. Ať mi i k patru jazyk přiroste, pokud přestanu myslet na tebe, pokud mi Jeruzalém nebude nade vše, nade všechny mé rozkoše!    7. Hospodine, jen se rozpomeň na Edomce v Jeruzalémě v onen den, kdy vykřikovali: "Rozbořte, rozbořte, zničte to město v základech!"    8. Ó dcero Babylonská, budeš zničena! Blaze tomu, kdo ti odplatí za všechna naše příkoří!    9. Blaze tomu, kdo tvé děti uchopí a o skálu je rozrazí!