Žalm, Chapter 2

1. Proč vzbouřily se národy a lidé vymýšlejí marnosti?    2. Králové světa povstali, vládcové strojí spiknutí proti Hospodinu a jeho Pomazanému:    3. "Pojďme rozlámat jejich okovy, shoďme ze sebe jejich provazy!"    4. Směje se Ten, jenž trůní v nebesích, vysmívá se jim Hospodin.    5. Jednou k nim ale v hněvu promluví, ve svém rozlícení je vyděsí:    6. "Já sám jsem ustanovil svého krále na Sionu - své svaté hoře!"    7. Povím, co prohlásil Hospodin. Řekl mi: "Jsi můj syn, já jsem ode dneška Otcem tvým!    8. Požádej mě a já učiním národy země tvým dědictvím, nejzazší končiny tvým vlastnictvím.    9. Železnou holí je rozdrtíš, roztříštíš je jak hliněné nádoby."    10. Proto, králové, buďte rozumní, soudcové země, nechte se poučit.    11. Služte Hospodinu s posvátnou bázní a veselte se s třesením.    12. Líbejte "syna"! Kdyby se rozlítil, na cestě byste zhynuli - jeho hněv může vzplanout ve chvíli! Blaze všem, kdo v něho doufají.