Zjevení Janovo, Chapter 10

1. Uviděl jsem také jiného silného anděla, jak sestupuje z nebe, oblečen oblakem. Na hlavě měl duhu, jeho tvář byla jako slunce a jeho nohy jako ohnivé sloupy.    2. V ruce měl otevřenou knížku a postavil se pravou nohou na moře a levou na zem.    3. Vykřikl mocným hlasem, jako když řve lev, a poté, co vykřikl, promluvilo svými hlasy sedm hromů.    4. Když zaznělo těch sedem hromů, chtěl jsem psát. Uslyšel jsem ale hlas z nebe: "Zapečeť, co řeklo těch sedm hromů, a nepiš to."    5. Tehdy ten anděl, kterého jsem viděl stát na moři a na zemi, pozvedl pravou ruku k nebi    6. a přísahal při Živém na věky věků, který stvořil nebe i to, co je v něm, zemi i to, co je na ní, a moře i to, co je v něm, že už nebude více času,    7. ale že ve dnech hlasu sedmého anděla, až bude troubit, bude dokonáno Boží tajemství, jak to oznámil svým služebníkům prorokům.    8. Ten hlas, který jsem předtím slyšel z nebe, pak ke mně znovu promluvil: "Jdi, vezmi z ruky anděla stojícího na moři a na zemi tu otevřenou knížku."    9. Šel jsem tedy k tomu andělu a řekl mu: "Dej mi tu knížku." Odpověděl: "Vezmi ji a sněz. V břiše ti způsobí hořkost, ale v ústech ti bude sladká jako med."    10. Vzal jsem tedy tu knížku z ruky anděla a snědl jsem ji. V ústech mi byla sladká jako med, ale když jsem ji snědl, měl jsem v břiše hořko.    11. Poté mi bylo řečeno: "Musíš znovu prorokovat mnoha lidem, národům, jazykům i králům."