1 Tesalonickým, Chapter 4

1. Dále vás tedy, bratři, prosíme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste se ještě více rozhojňovali v tom, co jste od nás přijali, totiž jak máte žít a líbit se Bohu.    2. Víte přece, jaká přikázání jsme vám dali skrze Pána Ježíše Krista.    3. Neboť toto je Boží vůle: vaše posvěcení, [totiž] abyste se zdržovali od smilstva,    4. [aby] každý z vás uměl zacházet se svou nádobou v posvěcení a úctě    5. (ne v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha),    6. aby [nikdo] nepřekračoval [meze] a neoklamával v této věci svého bratra, protože Pán [je] toho všeho mstitelem, jak jsme vám také předem řekli a dosvědčili.    7. Bůh nás přece nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení.    8. Kdo tedy [toto] odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který nám také dal svého Svatého Ducha.    9. O bratrské lásce vám pak není potřeba [nic] psát - jste přece sami vyučováni Bohem, abyste milovali jedni druhé,    10. a vskutku tak činíte všem bratrům po celé Makedonii. Vyzýváme vás však, abyste se [v tom ještě] více rozhojňovali,    11. snažili se být pokojní, starali se o své věci a pracovali vlastníma rukama, jak jsme vám přikázali,    12. abyste před těmi, kdo jsou venku, chodili počestně a neměli žádný nedostatek.    13. Nechci pak, bratři, abyste nevěděli o těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději.    14. Věříme-li totiž, že Ježíš zemřel a vstal [z mrtvých], právě tak [věřme, že] i ty, kdo zesnuli v Ježíši, Bůh přivede s ním.    15. Říkáme vám totiž Pánovým slovem toto: My, kdo zůstaneme živí až do Pánova příchodu, rozhodně nepředejdeme ty, kdo zesnuli.    16. Vždyť až zazní zvolání, hlas archanděla a Boží polnice, sestoupí sám Pán z nebe a mrtví v Kristu vstanou jako první.    17. Potom my, kdo zůstaneme živí, budeme spolu s nimi v oblacích uchváceni do vzduchu vstříc Pánu; a tak budeme navždycky s Pánem.    18. Proto se navzájem potěšujte těmito slovy.