1. Staršího nekárej, ale domlouvej [mu] jako otci, mladším jako bratrům,
2. starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, ve vší čistotě.
3. Cti vdovy, které jsou opravdovými vdovami.
4. Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ať se [oni] učí prokazovat zbožnost předně [vůči] vlastnímu domu a odplácet [svým] rodičům; neboť to je v Božích očích dobré a vzácné.
5. Ta, která je opravdová vdova (to jest osamělá), spoléhá na Boha a zůstává v prosbách a modlitbách dnem i nocí;
6. ale ta, která žije požitkářsky, je mrtvá zaživa.
7. Přikazuj [jim] tedy tyto věci, ať jsou bez úhony.
8. Jestliže se pak někdo nestará o své vlastní a zvláště o členy [své] rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící.
9. Za vdovu ať je počítána nejméně šedesátiletá, jež byla manželkou jednoho muže,
10. osvědčená v dobrých skutcích: jestliže vychovala děti, jestliže přijímala hosty, jestliže myla nohy svatým, jestliže pomáhala souženým, jestliže se věnovala každému dobrému dílu.
11. Ale odmítej [započítat] mladší vdovy, neboť když nedbají na Krista a začnou být rozpustilé, chtějí se vdávat.
12. [Takové] nesou odsouzení, protože zavrhly [svou] první víru.
13. Zároveň se také učí zahálet a chodit po domech; a nejen zahálet, ale také být klevetivé a všetečné a mluvit, co se nepatří.
14. Proto si přeji, aby se mladší [vdovy] vdávaly, rodily děti, vedly domácnost a nedávaly protivníkovi žádnou příležitost k pomlouvání.
15. Některé se už totiž uchýlily zpět k Satanovi.
16. Jestliže [tedy] některý věřící muž nebo žena má [v rodině] vdovy, ať jim pomáhá, aby nebyla zatěžována církev a mohla pomoci opravdovým vdovám.
17. Starší, kteří dobře vedou [sbor], ať jsou pokládáni za hodné dvojí cti, zvláště ti, kteří pracují ve slově a učení.
18. Písmo totiž říká: "Mlátícímu volu nezavážeš ústa" a "Dělník [je] hoden své mzdy."
19. Obvinění proti staršímu nepřijímej, jedině na základě [výpovědi] dvou nebo tří svědků.
20. Ty, kteří hřeší, kárej přede všemi, aby i ostatní měli bázeň.
21. Zapřísahám [tě] před Bohem a Pánem Ježíšem Kristem a [před] vyvolenými anděly, abys tyto věci dodržoval bez předsudků a nedělal nic předpojatě.
22. Na nikoho nevkládej ruce ukvapeně a neměj účast na cizích hříších; zachovávej sám sebe v čistotě.
23. Nepij již [pouze] vodu, ale kvůli svému žaludku a svým častým nemocem užívej trošku vína.
24. Hříchy některých lidí jsou zřejmé a předem vedou k odsouzení, [u] jiných však teprve následují.
25. Právě tak jsou zřejmé i dobré skutky; a ty, [s nimiž] je tomu jinak, nemohou zůstat skryty.
| 
