1. Ó, nemoudří Galatští! Kdo vás zmámil, abyste nedůvěřovali pravdě? [Vás,] před jejichž očima byl Ježíš Kristus vylíčen [jako] ukřižovaný mezi vámi!
2. Chtěl bych se od vás dozvědět jen toto: Přijali jste Ducha na základě skutků Zákona, anebo na základě slyšení víry?
3. Jste [vskutku] tak nemoudří? Když jste začali Duchem, dokončujete nyní tělem?
4. Vytrpěli jste [toho] tolik nadarmo? (Jestliže [to] ovšem [bylo] nadarmo.)
5. Ten, který vám uděluje Ducha a působí mezi vámi zázraky, [to] tedy [dělá] na základě skutků Zákona, anebo na základě slyšení víry?
6. [Pamatujte,] jak Abraham "uvěřil Bohu a bylo mu [to] počteno za spravedlnost."
7. Vězte tedy, že ti, kteří [jsou] z víry, ti jsou synové Abrahamovi.
8. A Písmo, které předvídalo, že Bůh ospravedlňuje pohany z víry, předpovědělo Abrahamovi: "V tobě budou požehnány všechny národy."
9. A tak ti, kteří [jsou] z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.
10. Všichni, kdo jsou ze skutků Zákona, jsou totiž pod prokletím, neboť je napsáno: "Proklet [je] každý, kdo nezůstává ve všem, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil."
11. [To,] že Zákonem není před Bohem nikdo ospravedlňován, je zřejmé, neboť "Spravedlivý bude žít z víry."
12. Zákon však není z víry, ale: "Člověk, který činí tyto věci, bude jimi živ."
13. Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás (neboť je napsáno: "Proklet [je] každý, kdo visí na dřevě"),
14. aby Abrahamovo požehnání přišlo v Kristu Ježíši na pohany a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.
15. Bratři, mluvím po lidsku: Vždyť ani lidskou smlouvu nikdo neruší ani [k ní] nic nepřidává, když [již] nabyla právoplatnosti.
16. Abrahamovi a jeho semeni pak byla dána zaslíbení. [Písmo] neříká: "a semenům", jako [by mluvilo] o mnohých, ale: "a tvému semeni" jako o jednom, jímž je Kristus.
17. Říkám tedy toto: Smlouvu, předem schválenou Bohem vůči Kristu, nemůže Zákon, který byl zaveden po čtyřech stech třiceti letech, zrušit, aby obrátil zaslíbení vniveč.
18. Jestliže [je] totiž dědictví ze Zákona, pak již není ze zaslíbení. Abrahama však Bůh obdaroval skrze zaslíbení.
19. K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišlo to símě, jemuž bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly, rukou prostředníka
20. a prostředník není [prostředníkem] jednoho, Bůh je však jeden.
21. [Je] tedy Zákon proti Božím zaslíbením? V žádném případě! Vždyť kdyby byl dán Zákon, který by mohl obživit, pak by opravdu spravedlnost byla ze Zákona.
22. Písmo ale zavřelo všechny pod hřích, aby zaslíbení z víry Ježíše Krista mohlo být dáno těm, kdo věří.
23. Než však přišla víra, byli jsme střeženi pod Zákonem, zavřeni k té víře, která měla být zjevena,
24. takže Zákon byl naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry.
25. Ale když přišla víra, nejsme již pod vychovatelem.
26. Skrze víru jste všichni Božími syny v Kristu Ježíši.
27. Všichni, kteří jste pokřtěni do Krista, jste přece oblékli Krista.
28. Není [už] Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.
29. A jestliže [jste] Kristovi, pak jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.
| 
