1. V tu dobu byli přítomni někteří, kteří mu vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát smísil s jejich oběťmi.
2. Ježíš jim tedy odpověděl: "Myslíte si, že tito Galilejci byli větší hříšníci než všichni [ostatní] Galilejci, že se jim to stalo?
3. Říkám vám, [že] ne. A nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni.
4. Anebo těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je - myslíte si, že byli větší viníci než všichni lidé bydlící v Jeruzalémě?
5. Říkám vám, [že] ne. A nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni."
6. Vyprávěl tedy toto podobenství: "Jeden [člověk] měl na své vinici zasazený fíkový strom. Přišel pak na něm hledat ovoce, ale nenašel.
7. Řekl tedy vinaři: 'Hle, tři roky přicházím a hledám na tomto fíkovníku ovoce, ale nenalézám. Poraz ho. Proč má kazit i tu zem?'
8. Ale on mu odpověděl: 'Pane, nech ho ještě tento rok, až ho okopám a pohnojím,
9. ponese-li snad ovoce. A pokud ne, porazíš ho potom.'"
10. V sobotu pak učil v jedné synagoze.
11. A hle, byla [tam] žena, která měla osmnáct let ducha nemoci a byla sehnutá a nijak se nemohla narovnat.
12. Když ji Ježíš spatřil, zavolal [ji] k [sobě a] řekl jí: "Ženo, jsi zproštěna své nemoci."
13. Vložil na ni ruce a [ona] se hned narovnala a oslavovala Boha.
14. Představený synagogy však [na to] odpověděl s hněvem, protože Ježíš uzdravoval v sobotní den, a řekl zástupu: "Je šest dní, ve kterých se má pracovat. V nich tedy přicházejte a nechte se uzdravovat, a ne v den soboty!"
15. Ale Pán mu odpověděl: "Pokrytče! Neodvazuje každý z vás v sobotu svého vola nebo osla od žlabu a nevodí [ho] napájet?
16. A tato [žena], dcera Abrahamova, kterou Satan [držel] svázanou - hle, [už] osmnáct let - neměla být rozvázána z toho pouta v sobotní den?"
17. Když to řekl, všichni jeho protivníci byli zahanbeni, ale všechen zástup se radoval ze všech těch slavných [skutků], které dělal.
18. Tehdy řekl: "Čemu je podobné Boží království a k čemu ho přirovnám?
19. Je podobné zrnku hořčice, které člověk vzal a hodil do své zahrady; a [ono] vyrostlo a stalo se velikým stromem a nebeští ptáci se uhnízdili v jeho větvích."
20. A znovu řekl: "K čemu přirovnám Boží království?
21. Je podobné kvasu, který žena vzala a zadělala ve třech měřicích mouky, až všechno zkvasilo."
22. A tak procházel města a vesnice a učil, konaje cestu do Jeruzaléma.
23. Někdo mu řekl: "Pane, [je] málo těch, kteří budou spaseni?" On jim však řekl:
24. "Snažte se vejít těsnou branou, neboť vám říkám, [že] mnozí se budou pokoušet vejít, ale nebudou moci.
25. Když hospodář vstane a zavře dveře, tehdy začnete stát venku, tlouci na dveře a říkat: 'Pane, Pane, otevři nám,' a [on] vám odpoví: 'Neznám vás, [nevím,] odkud jste.'
26. Tehdy začnete říkat: 'Jedli jsme a pili před tebou a učil jsi na našich ulicích!'
27. A [on] řekne: 'Říkám vám, [že] vás neznám a [nevím,] odkud jste. Odejděte ode mne, všichni, kdo konáte nepravost!'
28. Bude tam pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba a všechny proroky v Božím království, ale [sami] sebe vyhnané ven.
29. A přijdou od východu i [od] západu a od severu i [od] jihu a budou stolovat v Božím království.
30. A hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední."
31. V ten den přistoupili někteří farizeové a říkali mu: "Odejdi a běž odsud, protože Herodes tě chce zabít."
32. Řekl jim tedy: "Jděte a řekněte té lišce: Hle, vymítám démony a uzdravuji dnes i zítra a třetího [dne] dokonám.
33. Dnes, zítra i pozítří však musím být na cestě; protože není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém."
34. "Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice [shromažďuje] svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste.
35. Hle, váš dům se vám zanechává pustý. Ale říkám vám jistě, že mě už neuvidíte, dokud nepřijde [čas], kdy řeknete: 'Požehnaný, který přichází v Pánově jménu!'"
| 
