1. Stalo se pak, [že] v sobotu vešel do domu jednoho [z] předních farizeů, aby jedl chléb, a oni ho sledovali.
2. A náhle byl před ním nějaký vodnatelný člověk.
3. Ježíš tedy těm učeným v Zákoně a farizeům odpověděl: "Smí se v sobotu uzdravovat?"
4. Ale oni mlčeli. A tak ho vzal, uzdravil a propustil.
5. Potom jim odpověděl: "Kdo z vás v sobotní den ihned nevytáhne [svého] osla nebo vola, když mu spadne do studny?"
6. A nemohli mu na to odpovědět.
7. Když pak pozoroval, jak si vybírají přední místa, pověděl pozvaným podobenství. Řekl jim:
8. "Kdybys byl někým pozván na svatbu, nesedej si na přední místo, aby [tam] snad nebyl pozván [někdo] váženější než ty.
9. Ten, který pozval tebe i jeho, by pak přišel a řekl ti: 'Uvolni mu místo.' A tehdy bys s hanbou zaujal poslední místo.
10. Když jsi tedy pozván, jdi a posaď se na posledním místě, aby ten, který tě pozval, přišel a řekl ti: 'Příteli, pojď výš.' Tehdy budeš mít před svými spoluhodovníky chválu.
11. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."
12. Tehdy řekl také tomu, který ho pozval: "Když pořádáš oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani své příbuzné ani bohaté sousedy, aby snad zase oni nepozvali tebe a měl bys odplatu.
13. Ale když pořádáš hostinu, zvi chudé, chromé, zmrzačené a slepé
14. a budeš požehnaný. Nemají totiž, [čím] by ti odplatili, ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých."
15. Když to uslyšel jeden ze spoluhodovníků, řekl mu: "Blaze tomu, kdo bude jíst chléb v Božím království."
16. On mu však řekl: "Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnoho [hostů].
17. V čas večeře pak poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: 'Pojďte, neboť všechno už je připraveno.'
18. Všichni se ale jednomyslně začali vymlouvat. První mu řekl: 'Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, omluv mne.'
19. Druhý řekl: 'Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mne.'
20. A jiný řekl: 'Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.'
21. Když se pak ten služebník vrátil, oznámil ty věci svému pánu. Tehdy se hospodář rozhněval a řekl svému služebníku: 'Vyjdi rychle do ulic a uliček města a přiveď sem chudé, chromé, zmrzačené a slepé.'
22. A služebník řekl: 'Pane, stalo se, jak jsi přikázal, a ještě je místo.'
23. Pán tedy řekl služebníku: 'Vyjdi na cesty a [mezi] ploty a přinuť [lidi] přijít, ať se můj dům naplní.
24. Říkám vám totiž, že nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mou večeři.'"
25. Šly s ním veliké zástupy a [on] se obrátil a řekl jim:
26. "Jde-li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce i matku i ženu i děti i bratry i sestry a dokonce i svou vlastní duši, nemůže být mým učedníkem.
27. A kdokoli nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.
28. Neboť kdo z vás, když chce postavit věž, si nejdříve nesedne a nespočítá náklad, má-li [na] to, aby [ji] dokončil?
29. Aby snad, když by položil základ a nemohl [stavbu] dokončit, nezačali se mu posmívat všichni, kteří by [to] viděli,
30. se slovy: 'Tento člověk začal stavět a nemohl [to] dokončit.'
31. Anebo - který král si cestou do boje proti jinému králi nejdříve nesedne, [aby] se poradil, může-li se s deseti tisíci utkat s tím, který proti němu táhne s dvaceti tisíci?
32. Jinak totiž k němu pošle poselstvo, když bude ještě daleko, a bude se ptát na podmínky míru.
33. Tak tedy žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.
34. Sůl [je] dobrá. Jestliže však sůl ztratí svou chuť, čím bude osolena?
35. Nehodí se do země ani do hnoje; vyhazují ji ven. Kdo má uši k slyšení, ať slyší."
| 
