1. Jednoho z těch dnů, když učil lid v chrámu a kázal evangelium, se pak stalo, že přišli velekněží a zákoníci se staršími
2. a řekli mu: "Pověz nám, jakou mocí děláš tyto věci? A kdo ti tu moc dal?"
3. On jim však odpověděl: "Já se vás také zeptám na jednu věc. Povězte mi:
4. Byl Janův křest z nebe, nebo z lidí?"
5. Rozvažovali tedy [o tom] mezi sebou a říkali: "Kdybychom řekli, [že] z nebe, řekne [nám]: 'Proč jste mu tedy neuvěřili?'
6. Ale když řekneme, [že] z lidí, všechen lid nás ukamenuje, protože jsou přesvědčeni, že Jan je prorok."
7. A [tak] odpověděli, že nevědí, odkud [byl].
8. A Ježíš jim řekl: "Ani já vám [tedy] neřeknu, jakou mocí dělám tyto věci."
9. Tehdy začal lidu vyprávět toto podobenství: "Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval.
10. V příslušný čas pak poslal k těm vinařům služebníka, aby mu dali [díl] z úrody vinice. Ti vinaři ho však zbili a poslali pryč s prázdnou.
11. Poslal tedy ještě jiného služebníka. Ale oni zbili a zohavili i toho a poslali [ho] pryč s prázdnou.
12. Poslal tedy třetího, ale oni i toho zranili a vyhnali ven.
13. Tehdy pán té vinice řekl: 'Co udělám? Pošlu svého milovaného syna. Snad když uvidí jeho, budou [ho] mít ve vážnosti.'
14. Když ho ale vinaři uviděli, domlouvali se mezi sebou a říkali: 'Tohle je dědic. Pojďme, zabijme ho, aby to dědictví bylo naše.'
15. Pak ho vyhodili z vinice ven a zabili. Co jim tedy udělá pán té vinice?
16. Přijde a zahubí ty vinaře a vinici dá jiným." A když [to] uslyšeli, řekli: "To snad ne!"
17. On na ně ale pohlédl a řekl: "Co tedy znamená to, co je napsáno: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, se stal hlavním [kamenem] klenby'?
18. Každý, kdo padne na ten kámen, bude roztříštěn, a na koho by padl, toho rozdrtí na prach."
19. Velekněží a zákoníci se ho v tu chvíli chtěli zmocnit, ale zalekli se lidu. Poznali totiž, že to podobenství řekl o nich.
20. Sledovali [ho] tedy a poslali špehy, kteří se vydávali za spravedlivé, aby ho chytili za slovo a potom vydali vrchnosti a moci vladaře.
21. A [ti] se ho zeptali: "Mistře, víme, že správně mluvíš i učíš a nikomu nestraníš, ale pravdivě učíš Boží cestě.
22. Je správné, abychom dávali císaři daň, nebo ne?"
23. [Ježíš] ale poznal jejich chytráctví a řekl jim: "Proč mě pokoušíte?
24. Ukažte mi denár. Čí má obraz a nápis?" Odpověděli: "Císařův."
25. A on jim řekl: "Dejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Božího, Bohu."
26. A [tak] ho nemohli před lidmi chytit za slovo a v údivu nad jeho odpovědí zmlkli.
27. Tehdy [k němu] přišli někteří ze saduceů (kteří popírají, že je vzkříšení) a zeptali se ho:
28. "Mistře, Mojžíš nám napsal: 'Kdyby zemřel něčí bratr, který měl manželku, a zemřel by bezdětný, ať si tu ženu vezme jeho bratr a vzbudí svému bratru potomka.'
29. Bylo tedy sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný.
30. A [tak] si tu ženu vzal druhý a [i] ten zemřel bezdětný.
31. Potom si ji vzal třetí a stejně tak i [všech] sedm; nezanechali děti a zemřeli.
32. Poslední ze všech pak zemřela i ta žena.
33. Kterého z nich tedy bude manželkou při vzkříšení? Vždyť ji mělo za manželku [všech] sedm!"
34. Ježíš jim však odpověděl: "Synové tohoto věku se žení a vdávají.
35. Ale ti, kteří jsou hodni dosáhnout onoho věku a vzkříšení z mrtvých, se nebudou ženit ani vdávat.
36. Nebudou už totiž ani moci zemřít, neboť jsou rovni andělům. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
37. A že mrtví vstávají, ukázal i Mojžíš u toho keře, když Pána nazývá Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba.
38. Bůh není [Bohem] mrtvých, ale živých, neboť jemu jsou živi všichni."
39. Někteří ze zákoníků tedy odpověděli: "Mistře, [to] jsi řekl dobře."
40. A už se ho neodvažovali na nic ptát.
41. Potom jim řekl: "Jak mohou říkat, že Kristus je Davidův syn?
42. Sám David říká v knize Žalmů: 'Pán řekl mému Pánu: Seď po mé pravici,
43. dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.'
44. David ho tedy nazývá Pánem. Jak [to] potom může být jeho syn?"
45. A když všechen lid naslouchal, řekl svým učedníkům:
46. "Varujte se zákoníků, kteří se chtějí procházet ve [slavnostních] pláštích a mají rádi zdravení na tržištích a přední sedadla ve shromážděních a čestná místa při večeřích,
47. kteří vyjídají domy vdov a předstírají dlouhé modlitby. Ti dostanou těžší rozsudek."
| 
