1. Když pak dokončil všechna tato slova k naslouchajícímu lidu, vešel do Kafarnaum.
2. A jeden setník měl na smrt nemocného služebníka, kterého si [velmi] cenil.
3. Když tedy uslyšel o Ježíši, poslal k němu židovské starší a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho služebníka.
4. Přišli tedy k Ježíši a snažně ho prosili slovy: "Je hoden, abys to pro něj udělal.
5. Vždyť miluje náš národ, i synagogu nám postavil."
6. Ježíš tedy šel s nimi. A když už byl nedaleko od domu, poslal k němu ten setník přátele, aby mu řekli: "Pane, neobtěžuj se, neboť nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu.
7. Proto jsem se ani nepokládal za hodného, abych k tobě přišel. Ale řekni slovo a můj služebník bude uzdraven.
8. Vždyť i já jsem člověk postavený pod moc a mám pod sebou vojáky. Tomuto řeknu 'Jdi' a [on] jde a jinému 'Přijď' a [on] přijde; svému otroku [řeknu] 'Udělej tohle' a udělá [to]."
9. Když to Ježíš uslyšel, podivil se nad ním, obrátil se a řekl zástupu, který šel za ním: "Říkám vám, [že] ani v Izraeli jsem tak velikou víru nenašel."
10. A když se ti, kdo byli posláni, vrátili domů, našli toho služebníka, který byl nemocný, zdravého.
11. Potom se stalo, že šel do města jménem Naim; a šlo s ním mnoho jeho učedníků a veliký zástup [lidí].
12. A když se přiblížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého; byl to jediný syn své matky, a ta byla vdova. A byl s ní veliký zástup [lidí] z města.
13. Když ji Pán spatřil, byl pohnut soucitem k ní a řekl jí: "Neplač."
14. Přistoupil a dotkl se már a ti, kdo [je] nesli, se zastavili. Tehdy řekl: "Mladíku, říkám ti, vstaň!"
15. A ten mrtvý se posadil a začal mluvit. [Ježíš] ho tedy předal jeho matce
16. a všech se zmocnila bázeň a oslavovali Boha se slovy: "Povstal mezi námi veliký prorok" a "Bůh navštívil svůj lid."
17. A tato zpráva o něm vyšla do celého Judska a do celého okolí.
18. Tehdy Janovi oznámili jeho učedníci o všech těchto věcech. Jan tedy zavolal kterési dva ze svých učedníků
19. a poslal je k Ježíši se slovy: "Jsi ty Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?"
20. Když tedy k němu ti muži přišli, řekli: "Jan Křtitel nás k tobě poslal se slovy: Jsi ty Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?"
21. (A právě v tu chvíli uzdravil mnoho [lidí] od neduhů a trápení a zlých duchů a mnoha slepým daroval zrak.)
22. Ježíš jim tedy odpověděl: "Jděte a oznamte Janovi, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví jsou kříšeni a chudým se káže evangelium.
23. A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje."
24. Když pak Janovi poslové odešli, začal zástupům říkat o Janovi: "Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu klátící se větrem?
25. Na co jste se tedy vyšli podívat? Na člověka oblečeného hebkým rouchem? Pohleďte, ti, kteří jsou v slavném rouchu a žijí v rozkoši, jsou v královských domech.
26. Co jste tedy vyšli vidět? Proroka? Ano, říkám vám, a více než proroka.
27. Toto je ten, o kterém je napsáno: 'Hle, já před tvou tváří posílám svého posla, který připraví tvou cestu před tebou.'
28. Říkám vám totiž, že mezi těmi, kdo se narodili z žen, není větší prorok než Jan Křtitel, ale kdo je nejmenší v Božím království, je větší než on."
29. A všechen lid, který to slyšel, i celníci, uznali Boží spravedlnost, když se nechali pokřtít Janovým křtem.
30. Ale farizeové a zákoníci odmítli Boží vůli pro sebe, když se od něj pokřtít nenechali.
31. A Pán řekl: "Ke komu tedy přirovnám lidi tohoto pokolení a čemu se podobají?
32. Jsou podobní dětem, které sedí na tržišti a volají jedny na druhé: 'Pískali jsme vám a netančili jste; [žalostně] jsme naříkali a neplakali jste!'
33. Jan Křtitel totiž přišel, nejedl chléb a nepil víno a [vy] říkáte: 'Má démona!'
34. Přišel Syn člověka, jí a pije a [vy] říkáte: 'Hle, žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!'
35. Ale moudrost je ospravedlněna všemi svými dětmi."
36. Jeden z farizeů ho pak prosil, aby s ním pojedl. Vešel tedy do domu toho farizea a stoloval [s ním].
37. A hle, když se [jedna] žena, hříšnice z toho města, dozvěděla, že [Ježíš] stoluje v domě toho farizea, přinesla alabastrovou nádobku [s] mastí.
38. A stojíc s pláčem zezadu u jeho nohou, začala mu skrápět nohy slzami a vlasy své hlavy [je] utírala a líbala mu nohy a mazala [je] mastí.
39. Když [to] ale spatřil ten farizeus, který ho pozval, řekl si: "Kdyby tohle byl prorok, věděl by, co [je to] za ženu, která se ho dotýká, a jaká [je], protože je hříšnice."
40. Ježíš mu odpověděl: "Šimone, musím ti něco povědět." A on řekl: "Pověz, mistře."
41. "Jistý věřitel měl dva dlužníky. Jeden dlužil pět set denárů a druhý padesát.
42. A když neměli čím zaplatit, oběma odpustil. Pověz tedy, který z nich ho bude více milovat?"
43. Šimon odpověděl: "Mám za to, že ten, kterému více odpustil." On mu řekl: "Správně jsi usoudil."
44. Obrátil se k té ženě a řekl Šimonovi: "Vidíš tuto ženu? Vešel jsem do tvého domu; ty jsi mi nepodal vodu na nohy, ale ona skrápěla mé nohy slzami a vlasy své hlavy je utřela.
45. Nepolíbil jsi mne, ale ona od [chvíle], kdy jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy.
46. Nepomazal jsi mi hlavu olejem, ale ona pomazala mastí mé nohy.
47. Proto ti říkám: Je jí odpuštěno hodně hříchů, neboť hodně milovala. Komu se ale odpouští málo, [ten] miluje málo."
48. A řekl jí: "Tvé hříchy jsou odpuštěny."
49. Tehdy si ti, kdo s [ním] stolovali, začali mezi sebou říkat: "Kdo to je, že i hříchy odpouští?"
50. On však té ženě řekl: "Tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji."
| 
