Zjevení Janovo, Chapter 10

1. Uviděl jsem také jiného silného anděla, jak sestupuje z nebe, oblečen oblakem. Na hlavě [měl] duhu, jeho tvář [byla] jako slunce a jeho nohy jako ohnivé sloupy.    2. V ruce měl otevřenou knížku a postavil se pravou nohou na moře a levou na zem.    3. Vykřikl mocným hlasem, jako když řve lev, a poté, co vykřikl, promluvilo svými hlasy sedm hromů.    4. A když těch sedm hromů promluvilo svými hlasy, chtěl jsem psát. Ale uslyšel jsem hlas z nebe, který mi říkal: "Zapečeť [to], co řeklo těch sedm hromů, a nepiš to."    5. Tehdy ten anděl, kterého jsem viděl stát na moři a na zemi, pozvedl svou ruku k nebi    6. a přísahal při Živém na věky věků, který stvořil nebe i to, co [je] v něm, zemi i to, co [je] na ní, a moře i to, co [je] v něm, že už nebude [více] času,    7. ale [že] ve dnech hlasu sedmého anděla, až bude troubit, bude dokonáno Boží tajemství, jak [to] oznámil svým služebníkům prorokům.    8. A ten hlas, který jsem uslyšel z nebe, se mnou znovu mluvil a řekl: "Jdi, vezmi z ruky anděla stojícího na moři a na zemi tu otevřenou knížku."    9. Šel jsem tedy k tomu andělu a řekl jsem mu: "Dej mi tu knížku." A [on] mi řekl: "Vezmi ji a sněz; způsobí ti hořkost v břiše, ale ve tvých ústech bude sladká jako med."    10. Vzal jsem tedy z andělovy ruky tu knížku a snědl jsem ji. A byla v mých ústech sladká jako med, ale když jsem ji snědl, měl jsem hořko v břiše.    11. Pak mi řekl: "Musíš znovu prorokovat mnoha lidem, národům, jazykům i králům."