1. Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána, Ježíše Krista,
2. skrze něhož také máme vírou přístup k této milosti, ve které stojíme a chlubíme se v naději Boží slávy.
3. A nejen [to,] ale chlubíme se i souženími, neboť víme, že soužení působí vytrvalost,
4. vytrvalost spolehlivost a spolehlivost naději.
5. A naděje nezahanbuje; neboť v našich srdcích je rozlita Boží láska skrze Ducha Svatého, který nám byl dán.
6. Kristus totiž, když jsme my ještě byli bezmocní, v určený čas zemřel za bezbožné.
7. (Neboť sotva kdo zemře za spravedlivého, ačkoli za dobrého by se snad i někdo zemřít odvážil.)
8. Bůh však dokazuje svoji lásku k nám, neboť když jsme ještě byli hříšníci, Kristus zemřel za nás.
9. Když jsme [tedy] nyní ospravedlněni jeho krví, budeme potom mnohem spíše skrze něho zachráněni před hněvem.
10. Neboť jestliže, když jsme [ještě] byli nepřátelé, byli jsme s Bohem smířeni skrze smrt jeho Syna, mnohem spíše, když jsme [již] smířeni, budeme zachráněni jeho životem.
11. A nejen [to,] ale chlubíme se také Bohem skrze našeho Pána, Ježíše Krista, skrze něhož jsme nyní přijali smíření.
12. A proto, jako skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt, tak také smrt přešla na všechny lidi, poněvadž všichni zhřešili -
13. (neboť hřích byl na světě už před Zákonem, ale když není Zákon, hřích se nepočítá.
14. Smrt však kralovala od Adama až po Mojžíše i nad těmi, kdo nezhřešili podobným přestoupením jako Adam, který je obrazem toho budoucího.
15. Není tomu však s obdarováním tak jako s proviněním? Vždyť jestliže proviněním toho jednoho jich mnoho zemřelo, mnohem spíše se k mnohým rozhojnila Boží milost a dar v milosti toho jednoho člověka, Ježíše Krista!
16. A není [tomu] s darem tak jako [s tím, co přišlo] skrze [toho] jednoho, který zhřešil? Vždyť soud nad jedním [proviněním vedl] k odsouzení, obdarování pak [vede] z mnoha provinění k ospravedlnění!
17. Jestliže totiž kvůli provinění jednoho [člověka] kralovala skrze toho jednoho smrt, mnohem spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a daru spravedlnosti, budou kralovat v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista!)
18. Tak tedy, jako skrze jediné provinění [přišlo] na všechny lidi odsouzení, tak také skrze jediný spravedlivý čin [přišlo] na všechny lidi ospravedlnění života.
19. Neboť jako se neposlušností jednoho člověka mnozí stali hříšnými, tak se také poslušností jednoho mnozí stanou spravedlivými.
20. Zákon však přišel [proto], aby se rozhojnilo provinění; ale kde se rozhojnil hřích, [tam] se ještě více rozhojnila milost,
21. aby tak jako skrze smrt zavládl hřích, i milost zavládla skrze spravedlnost k věčnému životu skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
| 
