Titovi, Chapter 2

1. Ty pak mluv, co se sluší na zdravé učení.    2. Starší muži ať jsou střídmí, počestní, rozvážní, zdraví ve víře, v lásce a v trpělivosti.    3. Podobně starší ženy ať se chovají, jak se sluší na svaté, [ať] nejsou pomlouvačné ani zotročené množstvím vína, [ať] jsou učitelkami dobrého,    4. ať učí mladé ženy, aby milovaly manžely a děti,    5. [byly] rozvážné, cudné, pečující o domácnost, laskavé, poddané svým manželům, aby Boží slovo nebylo tupeno.    6. Podobně napomínej [i] mladíky, aby byli rozvážní.    7. Ty sám buď ve všem příkladem dobrých skutků; v učení [měj] celost, vážnost, stálost.    8. [Mluv] zdravé slovo, jež nelze odsoudit, aby protivník byl zahanben a neměl, co by o vás řekl zlého.    9. Služebníky [uč], ať jsou poddáni svým pánům, ať jsou ve všem příjemní, [ať] neodmlouvají,    10. neokrádají, ale prokazují veškerou správnou věrnost, aby ve všem byli ozdobou učení našeho Spasitele Boha.    11. Boží zachraňující milost se zajisté zjevila všem lidem.    12. [Ta] nás vyučuje, abychom se zřekli bezbožnosti a světských žádostí a žili v tomto světě rozvážně, spravedlivě a zbožně,    13. v očekávání té požehnané naděje, totiž slavného příchodu našeho velikého Boha a Spasitele Ježíše Krista,    14. který dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe svůj zvláštní lid, horlivě milující dobré skutky.    15. Toto mluv; napomínej a kárej s veškerým důrazem. Ať tebou nikdo nepohrdá.