Ezechiel, Chapter 2

1. Řekl mi: "Lidský synu, postav se na nohy; budu s tebou mluvit."    2. Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch a postavil mě na nohy. I slyšel jsem ho k sobě mluvit.    3. Řekl mi: "Lidský synu, posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně. Oni i jejich otcové mi byli nevěrni až do tohoto dne.    4. I synové jsou zatvrzelí a mají tvrdé srdce. Posílám tě k nim a řekneš jim: »Toto praví Panovník Hospodin«,    5. ať poslechnou nebo ne, jsou dům vzpurný. Poznají však, že byl uprostřed nich prorok.    6. Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný.    7. Promluvíš k nim má slova, ať poslechnou nebo ne; jsou to vzpurníci.    8. Ty, lidský synu, slyš, co já k tobě mluvím. Nebuď vzpurný jako ten vzpurný dům. Rozevři ústa a sněz, co ti dávám."    9. Tu jsem viděl, že je ke mně vztažena ruka, a hle, v ní knižní svitek.    10. Rozvinul jej přede mnou a byl popsán na vnitřní i vnější straně; byly na něm napsány žalozpěvy, lkání a bědování.