Pøísloví, Chapter 9

1. Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů.    2. Porazila dobytče, smísila víno a prostřela svůj stůl.    3. Vyslala své dívky, volá na vrcholu městských výšin:    4. "Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!" Toho, kdo nemá rozum, zve:    5. "Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila,    6. nechte prostoduchosti a budete živi, kráčejte cestou rozumnosti!"    7. Kdo napomíná posměvače, dojde pohany, kdo domlouvá svévolníku, poskvrní se!    8. Nedomlouvej posměvači, aby tě nezačal nenávidět. Domlouvej moudrému a bude tě milovat.    9. Moudrému dej a bude ještě moudřejší, pouč spravedlivého a přibude mu znalostí.    10. Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost.    11. Neboť skrze mne se rozhojní tvé dny, přibude ti let života.    12. Jsi-li moudrý, k svému prospěchu jsi moudrý, jsi-li posměvač, sám na to doplatíš.    13. Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, vůbec nic nezná.    14. Sedá u vchodu do svého domu, na křesle na městských výšinách,    15. a volá na mimojdoucí, kteří jdou po přímých stezkách:    16. "Kdo je prostoduchý, ať odbočí sem!" Toho, kdo nemá rozum, zve:    17. "Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží."    18. Ale on neví, že je tam říše stínů a že v hlubinách podsvětí jsou ti, jež pozvala.