Píseò, Chapter 2

1. Jsem kvítek šáronský, lilie v dolinách.    2. Jako lilie mezi trním, tak má přítelkyně mezi dcerami.    3. Jako jabloň mezi lesními stromy, tak můj milý mezi syny. Usedla jsem žádostivě v jeho stínu, jeho ovoce mi sládne na rtech.    4. On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je láska.    5. Občerstvěte mě koláči hroznovými, osvěžte mě jablky, neboť jsem nemocna láskou.    6. Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá.    7. Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, při gazelách a při polních laních: nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.    8. Hlas mého milého! Hle, právě přichází, hory přeskakuje, přenáší se přes pahorky.    9. Gazele se podobá můj milý nebo kolouškovi. Hle, právě stojí za naší zídkou, nahlíží do oken, dívá se mřížováním.    10. Můj milý se ozval, řekl mi: "Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!    11. Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam.    12. Po zemi se objevují květy, nadešel čas prořezávat révu, hlas hrdličky je slyšet v naší zemi.    13. Fíkovník nasadil první plody, voní kvítky vinné révy. Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!"    14. Holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží, dopřej mi zahlédnout tvou tvář, dovol mi hlas tvůj slyšet. Jak lahodný je tvůj hlas! Jak půvabnou máš tvář!    15. "Lišky nám schytejte, lištičky malé, plenící vinice, vinice naše, když kvetou!"    16. Můj milý je můj a já jsem jeho, on pase v liliích.    17. Než zavane den a stíny dají se v běh, přiběhni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na Béterských horách.