1 Korintským, Chapter 13

1. Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, a lásku bych neměl, jsem jako dunící kov nebo zvučící zvon.    2. A kdybych měl proroctví a znal všechna tajemství a měl všechno poznání a kdybych měl veškerou víru, takže bych přemisťoval hory, ale lásku bych neměl, nic nejsem.    3. A kdybych dal pro nasycení chudých všechen svůj majetek a kdybych vydal své tělo k spálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.    4. Láska je trpělivá, dobrotivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.    5. Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nepočítá zlo.    6. Neraduje se z nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou.    7. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží.    8. Láska nikdy nezanikne. Proroctví - ta pominou; jazyky - ty utichnou; poznání - to pomine.    9. Neboť jen částečně poznáváme a částečně prorokujeme.    10. Když však přijde to, co je dokonalé, pomine to, co je částečné.    11. Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.    12. Neboť nyní vidíme jako v zrcadle, zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán.    13. Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. Ale největší z nich je láska.